Petr Hromádka: Pomáháme architektům

Můžete prosím lépe popsat Henceforth.?
Jsme konzultační společnost, která se specializuje na strategie v „real estate“, včetně kreativity a kompletního marketingového servisu. Pracujeme napříč realitním trhem od rezidenčních projektů po „office“, „retail“ i propracovanou podporu prodeje významných nemovitostí. V poslední době jsme se podíleli například na přípravě materiálů pro prodej projektu DRN na Národní třídě v Praze. Portfolio našich klientů zahrnuje však i značky nad rámec realitního trhu, a to jak nově vznikající, tak ty, které chtějí růst.

Podobné zaměření má více firem na trhu. V čem se odlišujete?
Zajímá nás produkt jako takový, který rádi ovlivňujeme, přinášíme novou hodnotu tak, aby následný marketing byl přirozený a více efektivní. Vždy se ptáme „proč?“. Typicky, když se na nás klient obrátí s žádostí o zpracování názvu či loga projektu, se vracíme zpět a snažíme se pochopit esenci projektu, a komu je projekt určen.

Jak na vaše otázky reagují klienti?
Máme štěstí na vnímavé klienty, kteří nás podpoří, a často tak spolupracujeme s architekty a designéry na projektech už v jejich začátcích. Toto je vůbec podoba spolupráce, která nás baví nejvíce. Věříme, že zde dokážeme poskytnout pro klienta nejvyšší přidanou hodnotu. Po dobře odvedené práci v této fázi, je samotný „brand“ již jen přirozenou extenzí, něco, co máme rádi a baví nás. Prostě to funguje!

Jak může kreativní studio pomoci architektům?
Pokud se k projektům dostáváme v počáteční fázi, jsme spolu schopni rozvíjet kreativní myšlenky architektů v „business“ rovině tak, aby byly v projektu zachovány a došlo k jejich realizaci. Stáváme se tak jakousi oporou a přispíváme k nastavení produktu již v začátcích, a tím dochází k udržení kreativní koncepce až do konce – k samotnému prodeji.

Zkuste konkrétněji popsat vaši práci na projektu – kdo vás nejčastěji oslovuje? A jaké jsou vaše první kroky?
Cesty k projektům jsou různorodé. Často se k projektům dostáváme v závěrečné fázi, tzn. přípravě prodeje, kdy už jsou „karty rozdány“. Dochází pak k dvojím scénářům, buď je produkt skvěle nastaven a je jednoduché ho „marketovat“, nebo tomu tak není a my se snažíme zpětně provést určité revize tak, aby byl jeho prodej úspěšný, a značka, která se poté buduje, je pak pouze jakousi extenzí. Rádi spolupracujeme s architekty či developery už na začátku projektu, protože je to vyvážená situace, kdy jsou brány v úvahu veškeré faktory, od těch technických, kreativních až po situaci, která se na trhu předpokládá v době prodeje. Věříme, že kreativní vyjádření, které do projektu architekti přinášejí, pokud se jedná například o osobitost, je jeden z aspektů, které mohou projekt učinit úspěšný.

Mnoho architektů ale programově odmítá odpovědnost za komerční úspěch projektu – přistupují k návrhu jako k autorskému dílu, plní zadání, ale svoji práci považují za ukončenou v momentu kolaudace… Vy se je snažíte hlouběji vtáhnout do celého procesu, zainteresovat je do všech fází projektu. Má to pro ně smysl?
Nemohu mluvit za architekty, nicméně dokáži si představit, že pokud se někdo věnuje autorskému počinu, záleží mu i na konečném provedení a díle. Nejde mu pouze o skvělou ideu na papíře, ale o to, aby se realizovala v co nejlepší podobě.

Přesto, že obchodní úspěch projektu evidentně zhodnocuje i práci architekta a posiluje jeho renomé, dokážete mu pomoci třeba ve vztahu k zadavateli?
Rádi se zapojujeme do diskuse s architekty nad jejich projekty a přidáváme „business“ rovinu, která je pro developery více čitelná. Cílem je, aby si projekty udržely svou unikátnost i v rámci „value engineeringu“, kde mnohdy dojde ke značnému obroušení hran a zjednodušení celého projektu… Posilujeme tak pozici architektonické vize a návrhu a přispíváme k jejímu naplnění.

Naslouchají vám obě strany?
Jedná se o jasný společný zájem. Jde o spolupráci.Dokážete pomoci i špatnému projektu? Není nebo spíše neměla by být přece jen rozhodující jeho (nejen architektonická) kvalita? Marketing je mocný, nicméně nás mnohem více baví se účastnit kvalitních projektů a posilovat jejich silné stránky právě pomocí komunikace, než se snažit z něčeho, co dobré není, udělat něco úspěšného. Některé projekty jsme kvůli našemu přesvědčení i odmítli. Co si vůbec myslíte o kvalitě architektonické produkce u nás? Netěší nás, že odvážných projektů vzniká v ČR málo. Jako země tak nejsme na místech, kde jsme historicky byli, to znamená, neudáváme tón expresi ve veřejném prostoru. Převažují stavby standardní a často nezajímavé. Těch unikátních je zatím poskromnu. Otázkou je, zda je to nedostatkem odvahy na straně architektů, či zadavatelů.

Nedávno jste iniciovali projekt na kultivaci veřejného prostranství v Kladně (viz ARCHITECT+ 17). Jakou jste měli motivaci a co bylo cílem vašeho snažení?
Naší motivací bylo oživení veřejného prostoru ve městě. Kampaň „Oživujeme město barvami“ má za cíl vytvořit díla, která potěší kolemjdoucí, když kolem nich procházejí. Kladno je všeobecně spojováno s těžkým průmyslem a přišlo nám, že ulice města si určitě zaslouží více barev. Celá kampaň je podporována městem Kladno a díky tomuto propojení se nám podařilo do realizací zapojit také místní umělce nebo uspořádat „street art workshop“ pro děti. Developer Crestyl, který je majitelem obchodního centra Central Kladno, má obecně zájem o rozvoj prostředí, ve kterém má situované své objekty, a pro nás bylo tedy zásadní motivací tuto myšlenku dále rozvíjet a připravit kampaň s přesahem do veřejného prostoru.

Můžete blíže popsat vaši roli v projektu?
Přišli jsme za klientem s nápadem na kampaň a společně jsme následně začali hledat možnosti, jak kampaň realizovat. Vytipovali jsme místa a započala jednání s městem. Souběžně jsme také vybrali několik umělců, kteří by se mohli zúčastnit samotné realizace. Jakmile bylo rozhodnuto o místě, pustili jsme se s vybranou umělkyní do samotné realizace. Henceforth. jako agentura zajistila kompletní realizaci přímo na místě od návrhu až po poslední „tah“ sprejem. Nedílnou součástí bylo také vytvořit obsah pro sociální sítě a podklady pro PR (foto a videoreporty). Ve zkratce, přišli jsme tedy s nápadem, pro klienta zajistili kompletní realizaci a obsahový materiál pro prezentaci celé kampaně, a to i s přesahem do celé komunikace obchodního centra. Návštěvníci obchodního centra tak mají možnost se o kampani dozvědět více. Povedlo se nám tak částečně přenést street art i do jeho interiéru.

Jakým způsobem se dá „prodat“ veřejný prostor? Co realizace kladenského streetartu s odstupem času přineslo investorovi?
Veřejný prostor je veřejný, to znamená, že slouží široké veřejnosti, a každý, kdo se v tomto prostoru pohybuje, disponuje vlastním názorem na to, jak by měl tento prostor vypadat. Prodej veřejného prostoru je tedy možné chápat jako aktivitu, která lidem zpříjemní pobyt v něm. V Kladně se nám na naši realizaci podařilo posbírat převážně pozitivní ohlasy ze strany veřejnosti i města Kladna. Veřejnost vnímá toto oživení jako něco, co ve městě chybí, a díky tomu se otevřela témata revitalizace i dalších míst. V září letošního roku jsme tedy již ve spolupráci s místním umělcem Janem Černým oživili další místo tentokrát objekt Tepo na sídlišti Kročehlavy. Kampaň určitě probudila zájem o veřejný prostor a dává možnost investorovi navázat na tyto aktivity a pokračovat v krocích, které podpoří nejenom oživování veřejných prostor barvami, ale investor bude dále vnímán pozitivně ve smyslu přesahu zájmů i mimo své obchodní centrum. Ostatně dalším příkladem je naše další společná kampaň #fandimekladnu, ve které obchodní centrum podporuje místní volejbalový tým.

Věřím, že vaší odměnou je úspěch projektu jako takového, vyjádřený třeba jeho úspěšným zhodnocením. Co dalšího vám dělá radost?
Celý náš tým je mimo profesionální rovinu motivován tím, že chce přinášet změnu k lepšímu. Architektura je určující prvek veřejného prostoru. Pokud se nám podaří něco pozitivně ovlivnit, dělá nám to radost. Zmínil bych pražské lofty Vanguard – projekt, kterému jsme pomohli vtisknout novou podobu, a díky tomu, že developer měl potřebnou odvahu k realizaci našeho návrhu, je projekt velmi úspěšný a originální. Děkujeme za rozhovor.

Zdroj:  Časopis Architect – 19
Autor: Matěj Šišolák
Foto:   Henceforth.